Vítězslava Kaprálová (1915 – 1940) byla česká hudební skladatelka a dirigentka první poloviny 20. století. Pocházela z hudební rodiny; její otec, Václav Kaprál, byl skladatel a matka, Vítězslava Kaprálová, rozená Uhlířová, byla učitelka zpěvu. Již od dětství projevovala mimořádný hudební talent. Studovala na brněnské konzervatoři skladbu u Viléma Petrželky a dirigování u Zdeňka Chalabaly. Po absolutoriu pokračovala na mistrovské škole pražské konzervatoře pod vedením Vítězslava Nováka a Václava Talicha. Díky francouzskému státnímu stipendiu odjela v roce 1937 do Paříže, kde studovala dirigování u Charlese Muncha a soukromě skladbu u Bohuslava Martinů. I přes krátký čas, který byl Kaprálové vyměřen (zemřela ve věku 25 let na tuberkulózu), stačila složit asi čtyři desítky mimořádně hodnotných skladeb (klavírní, komorní, orchestrální, vokální) a už za skladatelčina života byla její hudba vysoce oceňována. V roce 1946 jí Česká akademie věd udělila členství in memoriam jako uznání za její přínos české hudbě.